NHL versus KHL: Dvě hokejové velmoci, dva odlišné světy

Rusko má dlouhou hokejovou tradici, vynikající hráče a profesionální soutěž, která dokáže nabídnout atraktivní zápasy i mimořádně štědré kontrakty. Přesto existuje jeden poněkud nepohodlný paradox. Zatímco ruské prostředí rádo zdůrazňuje velikost domácího hokeje, jeho nejtalentovanější hráči zpravidla sní o kariéře v severoamerické NHL. A jak ukazují nejen sportovní výsledky, ale také finanční ohodnocení, mají k tomu velmi dobré důvody.

NHL: Světová elita za miliony dolarů

Zatímco evropské soutěže soupeří o pozornost fanoušků především na regionální úrovni, NHL představuje globální hokejovou špičku. Její ekonomická síla umožňuje klubům investovat do nejlepších hráčů částky, které jsou pro většinu ostatních lig nedosažitelné.

Nejvyšší průměrnou roční hodnotu kontraktu v sezoně 2026/2027 má švédský útočník Leo Carlsson, jemuž Anaheim garantoval 90 milionů dolarů na pět let, tedy 18 milionů ročně. Ruský kanonýr Kirill Kaprizov podepsal s Minnesotou osmiletou smlouvu na 136 milionů dolarů s ročním průměrem 17 milionů.

Kanadská superhvězda Connor McDavid má kontrakt s ročním průměrem 12,5 milionu dolarů. Podle Forbesu však jeho celkové příjmy v aktuální sezoně včetně reklamních partnerství dosahují přibližně 20,8 milionu dolarů. Německý útočník Leon Draisaitl disponuje smlouvou s ročním průměrem 14 milionů a česká hvězda David Pastrňák 11,25 milionu dolarů.

KHL: Bohaté kontrakty, ale jiná finanční liga

Ruská KHL má rovněž své hvězdy a velké peníze. Nejlépe placeným hráčem aktuální sezony je podle údajů Sport-Expressu Alexandr Barabanov z Jekatěrinburgu se základním platem 100 milionů rublů. S dalšími 24 miliony z reklamních závazků jeho příjem dosahuje 124 milionů rublů.

Vladimir Tkačov z Magnitogorsku pobírá podle stejného přehledu 90 milionů rublů, Nikita Gusev 70 milionů a zkušený Alexandr Radulov 60 milionů.

Finanční rozdíl mezi oběma soutěžemi je výmluvný také na úrovni klubů. Zatímco platový strop jednoho týmu NHL činí 104 milionů dolarů, v KHL dosahuje 950 milionů rublů.

Přestože nelze srovnávat pouze nominální částky bez zohlednění kurzu, daní a bonusů, finanční převaha severoamerické soutěže je jednoznačná.

Ruské hvězdy volí Ameriku. Náhoda?

Právě ruští hráči jsou jedním z nejlepších důkazů atraktivity NHL. Vedle Kaprizova v ní září Nikita Kucherov, Artěmij Panarin, Igor Šesťorkin nebo Alexandr Ovečkin, jehož kariéra ve Washingtonu se stala součástí hokejové historie.

Mimořádně výmluvný je také příběh mladého Ivana Děmidova. Někdejší talent petrohradského SKA odešel do Montrealu, kde v létě 2026 podepsal osmiletý kontrakt na 73 milionů dolarů, který začne platit v sezoně 2027/2028.

Samozřejmě ne každý ruský hokejista chce odejít. Pro mnohé představuje KHL atraktivní možnost hrát blízko rodiny, v domácím prostředí a za velmi dobré peníze. Jiní se do ní vracejí po skončení zámořské kariéry.

Pro nejlepší hráče v produktivním věku však NHL nabízí něco, co domácí soutěž jen těžko nahradí: každodenní konfrontaci se světovou elitou, mezinárodní uznání, globální komerční příležitosti a především možnost vyhrát Stanley Cup.

O skutečné kvalitě rozhodují ti nejlepší

Vysokou úroveň ruské hokejové školy není důvod zpochybňovat. Stejně tak nelze přehlížet sportovní kvality KHL. Problém nastává teprve ve chvíli, kdy se z oprávněné národní hrdosti stává představa vlastní výjimečnosti bez ohledu na realitu.

Hokejisté totiž nerozhodují podle toho, která liga o sobě hlasitěji prohlašuje, že patří mezi nejlepší. Rozhodují podle úrovně konkurence, příležitostí, sportovních ambicí a podmínek, které jim může nabídnout.

A právě v tom je největší ironie celého srovnání. Rusko dokáže vychovat hráče, kteří patří k nejlepším na světě. Jenže když nastane čas skutečně prověřit jejich výjimečnost, mnozí z nich zamíří do Severní Ameriky.

Možná je tedy všechno v ruském hokeji opravdu tak skvělé. Jen ti nejlepší si to z nějakého důvodu raději ověřují v NHL.

Facebook Twitter G+ E-mail

LG 13.11.2026

Další články