Vstoupili jsme do roku kozy

Podle čínského horoskopu po rychlém a divokém roce dřevěného koně nastal klidnější a mírumilovnější rok dřevěné kozy, do kterého jsme vstoupili 19. února 2015.

Čínský nový rok se slaví tradičně od prvního dne lunárního měsíce čínského kalendáře, který nastává s druhým novým měsícem po zimním slunovratu a končí až 15. dnem,  Svátkem lampionů. Datum oslav je proto pohyblivé.  

Oslava příchodu čínského nového roku, neboli také „Jarní svátek“, je nejvýznamnějším čínským svátkem a nejvýznamnějším svátkem v celé jihovýchodní Asii. Původ oslav příchodu čínského nového roku je opředen mnoha legendami a pověstmi. Jednou z nejznámějších je ta o Nienovi, krutém a divokém zvířeti, které na „Jarní svátek“ pojídá lidi. Odehnat od dveří ho lze jedině rozvěšenými lampiony a papírovými páskami, které musí mít červenou barvu, jelikož té se Nien bojí. Také nemá rád světlo ohně a hlasité zvuky, lidé proto na Nový rok celou noc odpalují petardy a na obloze září ohňostroje.

Letos se oslavy čínského nového roku konaly i v Praze na Staroměstském náměstí. Součástí samozřejmě byly i svítící symboly v podobě draků, odcházejícího koně a přicházející kozy. To však naprosto nepochopitelně pobouřilo xenofobní pražské památkáře. Ale, koza je symbolem ženské energie Jin, harmonie a pohody, představuje dobré mezilidské vztahy, pomáhá také uzdravovat a hojit staré rány, takže snad i spor s památkáři se podaří smírně urovnat.

Svátek lampionů konaný podle tradice patnáctého dne prvního lunárního měsíce završuje oslavy čínského nového roku. Mezi zvyklosti patří v tento den obětování předkům, řešení hádanek napsaných na lampionech či konzumace tradičních sladkých rýžových knedlíčků plněných sezamovými semínky nebo arašídovou pastou.